Chorvatsko

Západoistrijské přímoří

Západoistrijské přímoří


Zápaoistrijské přímoří
Kanegra Savudrija Umag Novigrad Tar Poreč Funtana Vrsar Limský záliv Rovinj Brijunské ostrovy FaĹľana Pula Medulin Premantura

Západoistrijské přímoří začíná na hranicích se Slovinskem a táhne se od mysu Savudrija (Rt Savudrija) na jih Istrie k mysu Kamenjak (Rt Kamenjak). Je to největší, nejnavštěvovanější a nejživější oblast cestovního ruchu na celém chorvatském Jadranu a v celém Chorvatsku vůbec.

Je západní součástí poloostrova Istrie (Istra), na němž žije přes 200 tis. obyvatel. Správním střediskem se pro svou centrální polohu na poloostrově stal poměrně malý Pazin (10 tis. obyv.); největším městem a hlavním hospodářským střediskem Istrie je však pobřežní Pula (65 tis. obyv.) na jihu Istrie.

Istrie se po geografické stránce dělí na Bílou Istrii (Bijela Istra), která zahrnuje pohoří Učku a její pokračování směrem ke slovinským hranicím, pohoří Ćićarija. Je tvořena bílým vápencovým krasem, odtud její název. Je to kraj s nejřidším osídlením v Chorvatsku - na 1 500 km2 tu žije 1 200 obyvatel. Nelze se tomu ani divit. protože zdejší kraj je nehostinný, zemědělské půdy je jen velmi málo, podnebí je drsné. Značnou část obyvatel tvoří Rumuni, kteří sem uprchli v době pronikání Turků na Balkán. V některých vesnicích se rumunština udržela dodnes. Zde najdeme i nejhlubší propast Istrie (260 m).

Šedou Istrii (Siva Istra) tvoří klín mezi městem Labinem, mysem Savudrija a Terstem. Povrch je složen ze šedé jílovité horniny (flyše), odtud název.

Červená Istrie (Crvena Istra) se rozkládá na jih a na západ od spojnice Labin - Savudrija. Patří k ní především pobřežní pruh a jeho dosti široké zázemí. Červenice - terra rossa - je půda velmi úrodná. Právě odtud pocházejí ty spousty ovoce a zeleniny, kterými oplývají všechna tržiště na poloostrově a která zásobují i desetitisíce návštěvníků istrijských letovisek. Odtud pochází i živočišná produkce, která je tu díky možnosti zeleného krmení úspěšnější než jinde na pobřeží. Tady jsou domovem i kvalitní istrijská vína, např. malvazija, merlot, cabernet, teran a další (viz aktualita: IQ není jen označení inteligenčního kvocientu). Právě návštěva zdejších vinohradů i zemědělských usedlostí se stala na tomto pobřeží již tradičním cílem výletů z hotelových aglomerací; k jejich přitažlivosti samozřejmě přispívá jak ochutnávka místních vín, tak i zdejších kulinářských specialit, připravovaných před očima hostů ve starých pecích, "pod pekou" (pod železným poklopem) apod.

Koncem první světové války připadla Istrie podle mírových smluv Itálii, přestože tu žilo třikrát více Chorvatů a Slovinců než Italů a slovanské obyvatelstvo bylo domovem v Istrii již od stěhování národů. Po druhé světové válce připadla Istrie po dlouhých jednáních nakonec Jugoslávii jako součást chorvatské a slovinské svazové republiky. Po rozpadu socialistické Jugoslávie se Istrie stala součástí samostatného Chorvatska a malá část na severu patří Slovinsku.

Ve Fažaně, Galežaně, Bale a částečně i v Rovinji a v Pule se udržel archaický, těžko srozumitelný dialekt zvaný istro-románský. Podle názoru většiny vědců je to směs jazyka původních zdejších obyvatel, ilyrského kmene Histrijců či Histrů, a latiny, tedy jazyka Římanů. Z ostatních oblastí Istrie tento dialekt pod tlakem Slovanů a později Benátčanů vymizel. Podrobněji o Ilyrech: Cesta do pradávné minulosti Istrie.

Ještě jedno prokazatelné dědictví tu po Ilyrech vedle místních jmen zůstalo. Jsou to tzv. kažuni, malé kamenné domečky kruhového půdorysu, stavěné z lomového kamene nasucho bez malty, které si zemědělci v Istrii (ale i jinde v přímoří) staví na ochranu před nepohodou a na úschovu zemědělského nářadí. V Istrii je jich v současné době ještě několik tisíc.

V posledních 35 letech vyrostla na západním pobřeží Istrie velmi rozsáhlá a neobyčejně rušná letoviska, vlastně obrovské aglomerace zařízení cestovního ruchu, která na sebe těsně navazují a táhnou se často v délce 10 až 20 kilometrů podél moře. Celková kapacita hotelů na západoistrijském pobřeží přesahuje 230 tisíc lůžek, což vysoko předstihuje kapacity v kterékoli jiné oblasti. Ubytování zde poskytují především hotely různých kategorií a hotelové apartmány (jsou případně uváděny jako vily či studia). K vybavení hotelů dnes už naprosto samozřejmě patří venkovní bazény s mořskou vodou, některé hotely vyšších kategorií mají i krytý bazén s přihřívanou mořskou vodou. V posledních deseti letech došlo v Istrii k výrazné obnově starších hotelů a apartmánů, případně k jejich úplné přestavbě. Modernizovaly se jak samotné hotely, tak i vybavení pokojů a splečenských zařízení. U značného počtu hotelů se zvýšila kategorie (o jednu nebo i o dvě hvězdičky). Ve značném počtu hotelů byla zavedena klimatizace, případně byly alespoň klimatizovány společenské prostory. Většina starých bungalovů byla úplně přestavěna v kvalitnější objekty. Hotely v hlavních letoviscích rozšířily svou zábavní a společnskou nabídku, u mnohých nechybí animace pro dospělé a pro děti.

Výrazně byla zkvalitněna i možnost koupání na istrijských plážích. Kamenité istrijské pláže byly doplněny betonovými plošinami a terasami jak u samotného vstupu do moře, tak i pro opalování. Na pobřeží byly navezeny oblázky a drobné kamínky, případně hrubý písek. Výrazně se zvýšil i počet bazénů, jak krytých, tak otevřených.

Nabídka lůžek v soukromí (jednotlivé pokoje, apartmány, penziony a neregistrované malé hotely) je největší na nových předměstích zdejších měst a městeček.

Rozsáhlá je i možnost ubytování v kempech.

Výrazně stoupla nabídka ubytování na istrijském venkově, přímo v zemědělských usedlostech, v rámci tzv. agroturistiky, která je na rozdíl od jiných krajů právě v Istrii dost rozšířená. Využívají ji zejména turisté z některých západoevropských zemí. Podmínky ubytování odpovídají požadavkům turisty dnešní doby. Je tu i výborná příležitost bezprostředně se seznámit s domácí istrijskou kuchyní.

Obrovskou nabídku ubytování doprovází i rozsáhlý výběr stravování v zařízeních nejrůznějšího druhu: v restauracích, pizzeriích, snack-barech, na zahradních terasách, ve vinárnách či ve vinných sklípcích (konobách), v cukrárnách (slastićarnách) atd., které tu jsou na každém kroku.

Ale to všechny by nestačilo k tak velké popularitě západoistrijských letovisek. Zdejší pobřeží má však všechny předpoklady ke všemožným rekreačním aktivitám, od prostého koupání a opalování až po náročné sportovní aktivity.

Je tu čisté moře, daleko široko nejsou žádné zdroje znečištění, možnosti koupání jsou výborné. Pláže jsou dobře upraveny - oblázky, štěrk a kameny, skalnaté úseky jsou místy zality betonem a vhodně upravené betonové plotny vytvářejí rozměrná plata na opalování, místy je navezen písek a drobnější oblázky, nespočet tun! A všude kolem samá zeleň borových lesů, doplněných další vegetací. Není divu, že právě zdejší pláže získávají ve velké mezinárodní soutěži prestižní Modrou vlajku.

Na tyto velmi příhodné přírodní podmínky navazuje rozsáhlá nabídka možností sportovat, která je v západní Istrii opravdu bezkonkurenční a jako taková se zapsala do povědomí tisíců návštěvníků. Zejména ve velkých střediscích nechybí zařízení na provozování nejrůznějších oblíbených sportů. Vedou samozřejmě vodní sporty, pro něž jsou tu výborné podmínky, ať jde o potápění, podmořský rybolov, vodní lyžování, windsurfing, jachting. Jsou tu k dispozici školy a odborní instruktoři těchto sportů. Např. v Rovinji a Pule jsou školy jachtingu, windsurfing a vodní lyžování učí instruktoři téměř ve všech trochu větších letoviscích. Hřiště na míčové hry jsou všude, ať již se jedná o tenis, o který je největší zájem (kvalitních kurtů jsou tu stovky). Nechybějí hřiště (některá tartanová) na volejbal, plážový volejbal, házenou, košíkovou, fotbal, včetně malé kopané, squash, badminton, stolní tenis atd. I v těchto a dalších sportech se všude nabízí odborné vedení. Jsou tu i jízdárny a jezdecké,školy, dvě sportovní letiště, je možno provozovat paragliding, bungee-jumping. Fitnesscenter, kuželníků a bowlingů je tu nepočítaně.

Ve zdejších letoviscích nechybí možnost vypůjčení, případně i nákupu nejrůznějších sportovních potřeb. Lze si vypůjčit horské kolo a vydat se na cyklostezky (podrobněji: Cyklistické stezky v Istrii), kterými je protkána celá Istrie. Je možno si půjčit loďky, motorové čluny a plachetnice, a samozřejmě všude je běžné půjčování aut (rent-a-car).

Podrobnosti ke sportování jsou uvedeny u jednotlivých rekreačních středisek Istrie, případně v části Sporty.

Západoistrijské pobřeží má však ještě jeden primát, a to v možnostech zábavy (aktualita: Z nabídky kulturních a sportovních akcí v Istrii v roce 2007). Každý den se ve velkých střediscích koná nějaká zábavní nebo společenská akce, od každodenních diskoték až po různé přehlídky a show, soutěže a hry, plesy, koncerty rockových kapel apod. Možnost zábavy a zvýšení hladiny adrenalinu umožňují také kasina. Velkou atrakcí jsou i fešty - lidové slavnosti a festivaly, poutě.

Na druhou stranu je však třeba přiznat, že Západoistrijské přímoří není oblast pro ty, kdo dají přednost klidným liduprázdným zátokám, vycházkám přírodou, kde "nezakopávají o další rekreanty". Ti by se měli raději rozhodnout např. pro sousední jižní část Kvarnerské riviéry nebo pro některé Kvarnerské ostrovy.

I výběr kulturních akcí je veliký, počínaje takovými, které si již v průběhu let vydobyly významné místo v kulturním kalendáři. Doplňují je místní, zatím méně známé koncerty, výstavy, sympozia.

K možným kulturním zážitkům lze počítat i návštěvy významných kulturně historických památek na pobřeží i ve vnitrozemí. Města, městečka a jejich památky byly velikým nákladem opraveny a zpřístupněny a nemálo stojí i jejich soustavná údržba. A nejsou to památky ledajaké: v západní Istrii je mezi nimi i jedna památka ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO - Eufraziova bazilika v Poreči, dále monumentální římský odkaz v Pule, "nejbenátštější" istrijské městečko Rovinj.

A nelze přitom pominout ani vnitrozemí Istrie, plné cenných památek minulosti a působivé svým neporušeným středověkým rázem; u nás je zatím bohužel málo známo. Přitom právě díky cestovnímu ruchu se vrátily do života, přestože jejich existence byla po vysídlení po druhé světové válce velmi ohrožena. Bývají cílem výletů spojených s pikniky, s ochutnávkami vín z proslulých vinorodých oblastí, s návštěvou galérií či koncertů pod širým nebem ap. Jen informativně stručná charakteristika některých z nich (podrobněji viz dále výlety do vnitrozemí Istrie ):

  • Grožnjan - středověká urbanistická architektura, zbytky opevnění, středověké a renezanční stavby
  • Buzet - stavby z doby benátského panství, středověké opevnění
  • Hum - nejmenší istrijské městečko (dnes jen 20 obyvatel, většinou vzájemně spřízněných) sevřené dochovanými hradbami, skansen středověku
  • Roč - tzv. Alej hlaholášů, vytvářená souborem moderních plastických děl, která jsou oslavou období hlaholské kultury v Chorvatsku
  • Motovun - nejmalebnější opevněné městečko, vysoko nad krajinou, s četnými historickými stavbami
  • Rakotule - vesnice se hřbitovním kostelem vyzdobeným středověkými freskami
  • Višnjan - starobylé městečko, fresky v kapli sv. Antonína
  • Pazin - správní středisko Istrie, pozoruhodný hrad nad propastí s ponorem, zajímavá muzea
  • Beram - vesnice, v kostelíku P. Marie na Škriljinah jedny z nejcennějších fresek v přímoří
  • Žminj - městečko se zbytky hradeb, historické stavby ve starém městském jádru
  • Lindar - vesnice s hodnotnými freskami v blízkém kostelíku sv. Kateřiny
  • Gračišće - starobylá vesnice s dochovanými gotickými a renesančními domy
  • Pićan - dobře zachovalá část opevnění, někdejší katedrála s cenným původním inventářem
  • Dvograd - zříceniny opevněného středověkého městečka
  • Sveti Vinčenat - obec s řadou starobylých staveb, včetně zámku a kostela s freskami
  • Bale - středověká urbanistická struktura a cenné historické domy a kostely
  • Vodnjan - ve starém městském jádru hodnotné historické památky (kostely, domy)
  • Fažana - obec s prastarým kostelíkem sv. Elizea (Sveti Eliša) ze 6. stol.
  • Vizaće - u obce archeologický areál ilyrsko-římského města Nesactium.

 


Nabídku kultury v Istrii doplňují i četná muzea.

Tyto cesty za kulturou lze příjemně spojit s návštěvou míst přitažlivých svou přírodou. Patří k nim např. Motovunský les u Motovunu, krápníková jeskyně Baredine, plavba po vodách Limského zálivu nebo řeky Mirny atd.

Změnu přinášejí i návštěvy místních trhů ovoce, zeleniny a vína, které se v určité dny v týdnu konají v některých vnitrozemských obcích. Mnohé z nich si již vydobyly své místo v kalendáři místních zajímavých událostí. Největší a nejnavštěvovanější je v Pazinu, nejčastěji se trhy konají ve Žminji.

Nabídku výletů doplňují zájezdy do pozoruhodných místSlovinska a lodní zájezdy, z nichž nejoblíbenější, často rychlými hydroglizéry, směřují do Benátek (včetně prohlídky této "královny Adrie").

Ale nejen všechny tyto výhodné podmínky a možnosti mají vliv na popularitu západního pobřeží Istrie. Při výběru pobytového místa na Jadranu hraje pro českého turistu významnou roli dopravní dostupnost přímořského regionu, a v tomto ohledu stojí západoistrijské pobřeží na prvním místě. Po dokončení dálnice z Lublaně do Koperu (přes Postojnou) jsou odstraněna nejproblematičtější místa v poslední fázi cesty na severní Jadran, takže pokud si návštěvník vybere rychlou (byť i dražší) cestu po po rakouských dálnicích, může trasu ČR - Istrie absolvovat velmi rychle a pohodlně (viz příjezdové trasy).

 
.