Chorvatsko

Ostrov Hvar

HVAR

Hvar
Paklené ostrovy (Pakleni otoci)
u západního pobřeží ostrova Hvar

Hvar je rozlohou 299,6 km2 čtvrtým největším ostrovem v jadranském souostroví a také druhým nejdelším (68 km). Leží ve vnějším pásu Středodalmatských ostrovů. Hvar je od ostrova Brač oddělen Hvarským průlivem (Hvarski kanal), od ostrova Korčula Korčulským průlivem (Korčulanski kanal). Od poloostrova Pelješac jej odděluje Neretvanský průliv (Neretvanski kanal), od Paklených ostrovů Paklený průliv (Pakleni kanal). Před západní částí jižního pobřeží Hvaru leží Paklené ostrovy (Pakleni otoci, viz výlety z města Hvar), před střední částí ostrov Sćedro.

Přibližně středem ostrova Hvar se po celé jeho délce táhne horský hřeben, který v jižní částí západní poloviny ostrova dosahuje vrchem Sveti Nikola do výšky 628 m. Na severní straně tam, kde je ostrov nejširší (přes 10 km), se rozkládá poměrně rozsáhlé úrodné Velo polje. Zde zde je také největší hustota obyvatelstva. Jižní pobřeží je strmé, málo členité a slabě osídlené.

Hvar
Ostrov Hvar, Sveti Nikola (628 m)

Severní pobřeží ostrova s velkým hlubokým Starigradským zálivem (Starigradski zaljev) a s celou řadou zátok je podstatně členitější než jižní pobřeží. Mnohé z těchto zátok jsou vyhledávány pro pěkné koupání.

Hvar se vyznačuje velmi mírným příjemným podnebím (9,1 °C je průměrná teplota v lednu, 24,8 °C v červenci). Hvar vyniká nejvyšší insolací, tj. největším počtem hodin slunečního svitu na celém východním Jadranu - 2718 hodin ročně. Sníh je tu naprostou výjimkou: v posledních 10 letech byl sníh jen po 8 dní. A za posledních 60 let jen po 18 dní klesl teploměr pod nulu. Okolní vody patří podle nejnovějších průzkumů k nejprůzračnějším na Jadranu.

Levandule
Ostrov Hvar, levandulové políčko

Lesů, většinou halepské borovice, je tu poměrně mnoho, i když tam, kde byly pro zemědělství vhodné podmínky, musely podstatně ustoupit vinicím, ovocným sadům, olivovníkovým hájům. Pěstuje se vinná réva, olivovníky, jižní ovoce (citrusy, fíky) a také rohovník, jehož plody jsou u nás známé pod jménem svatojánský chléb. Hvar se stal proslulý pěstováním levandule a dalších aromatických rostlin (např. rozmarýnu) - modrá levandulová pole nechybí v žádném prospektu o Hvaru. Ve vnitrozemí a ve východní části převládá kamenitý terén, místy makchie.

Zásobování vodou je zajištěno podmořským potrubím z pevniny. Jediný větší pramen je v Jelse.

Historie ostrova Hvar je velmi stará a pestrá. Nejstarší nálezy pocházejí z doby 6000 až 5000 let př.n.l. (v mnoha jeskyních na ostrově, především v jeskyni Grapčeva špilja či spilja). V prvním tisíciletí

Hvar
Město Hvar,
nedostavěný Hektorovićův palác
př.n.l. tu byli usazeni Ilyrové, kteří kolem 4. stol. př.n.l. museli bojovat s novými příchozími, s Řeky, o nadvládu nad ostrovem. Po Ilyrech tu zůstaly stopy v opevněných sídlech a pohřebních pahorcích. Ionští Řekové zde založili nejprve kolonii Pharos (dnešní Stari Grad) - kolem roku 385 př.n.l., krátce nato Dimos (dnešní město Hvar). Bylo to brzy po založení kolonií na ostrovech Vis a Korčula. Z řeckého osídlení se tu zachovaly části zdiva, keramika, nápisy a další. Po dobytí ostrova Římany ve 2. stol. př.n.l. ztratil Hvar na významu. Vládcové se tu rychle střídali: Byzantinci, pirátští Neretvané, uhersko-chorvatští panovníci, bosenský vládce Tvrtko, hercegovský vévoda Hrvoje, ale nejdéle se tu udrželi Benátčané, od konce 13. stol. (se šedesátiletou přestávkou) do konce 18. stol. a také vtiskli sídlům na ostrově nejvýraznější pečeť. Dobou největšího rozkvětu bylo 15. až 17. stol., které přineslo jak rozkvět písemnictví, tak i umění, zejména výtvarného, a architektury. Z té doby také pochází většina nejhodnotnějších památek minulosti; toto období také zformovalo obraz měst.

V dobách největšího ohrožení Turky byl ostrov sužován jejich nájezdy; rovněž jej decimovaly různé epidemie. Po napoleonských válkách připadl Hvar Rakousku, které jej drželo do konce první světové války. Italové jej sice v r. 1918 obsadili, ale museli jej podle rapallské smlouvy po třech letech zase vyklidit. Od té doby je součástí Chorvatska (v rámci tehdejšího Království Srbů Chorvatů a Slovinců a pozdější SFRJ).

Ostrov Hvar má 11 097 obyvatel, kteří žijí jak ve vnitrozemí na Velkém Polji (Velo Polje), tak na pobřeží. Hlavní hospodářským odvětvím je zemědělství včetně pěstování a zpracování vinné révy (jsou tu velké vinné sklepy), včelařství, dále rybolov (tři továrny na zpracování ryb) a těžba kamene.

Stále větší význam nabývá cestovní ruch, pro který jsou tu skvělé podmínky, a to jak přírodní, tak i kulturně historické (mimořádný počet kulturních památek, významné architektonické celky, středomořský ráz měst a vesnic), sportovní (výborné podmínky zejména pro vodní sporty, jsou tu dva jachtařské přístavy - mariny) i estetické. K návštěvnosti ostrova přispívá v neposlední řadě i kvalitní a široká nabídka ubytování ve všech kategoriích, stravování a zařízení pro sportování i zábavu.

Jelsa
Jelsa

Hlavní střediska cestovního ruchu a letoviska na ostrově jsou Hvar, který je jedním z nejnavštěvovanějších míst na Jadranu, dále Stari Grad, Jelsa, Vrboska. Rozvíjejí se však i další malá přímořská místa jako např. Zavala, Sućuraj aj. Hlavní zemědělská střediska (ve vnitrozemí) jsou Vrbanj, Svirče, Pitve, Zastražišće.

Celým ostrovem, od přístavu Sućuraj na východě až do města Hvar na západě, vede dobrá asfaltová silnice, která je ve vnitrozemí na východě a ve středu ostrova místy dosti úzká a je na ní hodně serpentin. Před několika léty byl dokončen nový moderní trajektový přístav u Starého Gradu, který slouží celému ostrovu. Od přístvu byla postavena nová širší silnice (zčásti vede tunelem) spojující jej s hlavním centrem ostrova, s městem Hvar.

Dubovica
Ostrov Hvar, romantická zátoka Dubovica, východně od města Hvar

Ostrov Hvar má trajektové spojení ze Starého Gradu do Splitu a ze Sućuraje (na východě ostrova) Drveniku(na Makarské riviéře). V sezóně bývá mnohdy výhodnější použít kratší a levnější trajektovou linku Drvenik - Syćuraj i při cestě do západohvarských letovisek, třebaže se musí navíc absolvovat jízda ze Sućuraje celým ostrovem. Trajekty na této lince nebývají totiž tak přeplněné jako trajekty ze Splitu do Starého Gradu a nemusí se na ně tolik hodin čekat. Rychlé lodní linky (nikoli trajekty) přistávají ve městě Hvar (linka: Split - Hvar na Hvaru - Vela Luka na Korčule - Ubli na Lastovu) a v Jelse (linka: Split - Bol na Brači - Jelsa). Trajektové a rychlé lodní linky spojují ostrov i s Itálií.

 
.