Chorvatsko

Střední Dalmácie

Střední Dalmácie

Rogoznica Marina Seget Donji Trogir Kaštely Solin Split Stobreč Omiš Brela Baška Voda Makarska Tučepi Podgora Igrane Živogošće Drvenik Zaostrog Podaca Gradac PloÄŤe

Střední Dalmácie začíná na severozápadě letoviskem Rogoznica (severozápadně od Trogiru) a končí na jihovýchodě přístavem Ploče (i když administrativně je toto město součástí jihodalmatské župy). Všeobecně se tato oblast spolu se Středodalmatskými ostrovy pokládá za nejkrásnější oblast východního Jadranu a mnozí její věrní návštěvníci tvrdí, že je to dokonce nejkrásnější přímořská oblast na světě, a to pro harmonii přírody a výtvorů lidských rukou.

Příroda k ní byla opravdu štědrá: členité pobřeží s kouzelnými zátokami, zářícími svými bělostnými drobnými oblázky a pískem, malebné siluety menších i větších ostrovů, nízkých i vysokých, s nesčetnými poloostrovy a zálivy, horská hradba vyrůstající přímo z pobřeží, těsně nad rušnými letovisky, přebohatá přímořská vegetace, včetně zeleně rozsáhlých borových lesů, udivující bohatství uměleckých památek zdejších měst a městeček, z nichž dvě jsou dokonce zapsána do listiny světového kulturního dědictví organizace UNESCO (Trogir, Split), svéráz zdejších přímořských i podhorských vesnic, nápaditost zdejší moderní hotelové výstavby.

Mnohá ze zdejších letovisek mají starou tradici přímořských rekreačních pobytových míst, sahající většinou do období po první světové válce. Právě čeští turisté byli i v této oblasti pionýry cestovního ruchu a některé ubytovací objekty přežily po přestavbě až do dnešní doby.

Kromě Splitu a Omiše tu nebyl téměř žádný znečišťující průmysl, a tak mohla být v 60. letech minulého století tato oblast využita při stoupajícím zájmu o pobyty na Jadranu k poměrně rozsáhlé výstavbě nových ubytovacích zařízení. Výstavba, která nikdy neměla charakter masovosti, pokračuje celkem plynule dodnes. Mezitím zmizely téměř všechny hotely ze 60. let, protože svým pojetím i vybavením již nevyhovovaly současným požadavkům na nezbytný komfort při pobytu u moře a neobstály v konkurenci s novou, velkorysejší výstavbou. Zmizely i znečišťující továrny.

Středodalmatská letoviska nedosahují zdaleka kapacity a někdy ani úrovně západoistrijských, nevznikly tu žádné turistické aglomerace s mnoha desítkami hotelů, dependancí, vil a apartmánů, i když v několika středodalmatských letoviscích je koncentrace ubytovacích zařízení značná a zejména oblast Makarské riviéry v nejvyšší sezóně "praská ve švech". Nápor turistů zvládají i proslulé dalmatské pláže (Chorvati jim říkají žalo), jejichž kombinaci hrubého písku a drobnějších oblázků pokládají mnozí návštěvníci za nejpříjemnější. Táhnou se mnohdy celé kilometry a rozsáhlé borové lesy jim poskytují tolik žádaný stín.

Jedním z významných aspektů půvabu a obliby Střední Dalmácie je její vegetace. Je nádherná, všudypřítomná, většinou vždyzelená. Není však jen darem zdejší přírody, v projektech rekreačních zařízení se plánovala i spousta zeleně a okrasných rostlin. Zdejší městečka i vesnice věnovala a věnují soustavně nemalé prostředky a úsilí ozelenění veřejných ploch i jeho udržování. K tomu samozřejmě přistupuje i bohaté rostlinstvo u soukromých domků, na jejich zahradách, terasách a balkonech.

Ještě před několika léty trpěla zdejší letoviska nedostatkem sportovních a zábavních příležitostí. Zkušenosti však ukázaly, že zejména mladým lidem nestačí jen přírodní krásy, ale chtějí svou dovolenou trávit aktivně, učit se a provozovat nejrůznější sporty, zejména ty na moři, chtějí se bavit a užívat dovolené nejrůznějšími aktivitami. Středodalmatská letoviska, dříve v tomto směru chudší, se začala intenzivně zabývat vytvářením a realizací podmínek pro sportování nejrůznějšího druhu, včetně výuky, zabezpečování odborných instruktorů a půjčoven sportovního vybavení pro širokou škálu sportů. Dnes je především v hlavních letoviscích tento dluh z velké části vyrovnán, na mnohých místech je však třeba v této aktivitě pokračovat. Po stránce zábavy a většinou i kultury není zatím náskok západoistrijských letovisek vyrovnán.

Nepřehlédnutelnou předností letovisek Střední Dalmácie je skutečnost, že vyrostla a žijí jako součást zdejších osad, vesnic, městeček a měst. Výrazný dalmatský kolorit ovlivňuje život na celém pobřeží. Pro značnou část návštěvníků je přínosem neustálý kontakt s místními obyvateli, poznávání jejich života, svérázných zvyků. Není to sice výsadou jen Střední Dalmácie, ale je tu díky "lidskému rozměru" rozvoje cestovního ruchu tento aspekt patrnější než jinde.

Výhodou Dalmácie, i když je od České republiky značně vzdálena, jsou její dobré dopravní možnosti. V oblasti jsou dvě letiště (u Splitu a na ostrově Brači), je tu konečná stanice vlaků ze Záhřebu (a tím možnost spojení do celé Evropy) směřují odtud trajekty, dálkové lodní linky na dalmatské ostrovy i mimo Chorvatsko. Automobilisté z České republiky uvitali rychlejší a pohodlnější silniční spojení, které umožňuje dálnice Záhřeb - Split, jejíž poslední části byly dokončeny v červnu roku 2005.

Nelze se nezmínit ještě o jedné přednosti Střední Dalmácie, která vždy přispívala k její oblibě především u našich občanů, a to je její postavení výhodného centrálního východiska výletů po souši i po moři, krátkých i dlouhých. Možností výletů v dosažitelném okolí je téměř nepočítaně, bohatá je i nabídka dopravních možností jak zdejších přepravců, tak i místních cestovních kanceláří. Nejčastěji se odtud jezdívá do Šibeniku a k proslulým vodopádům Krky, do městečka Sinj buď na koňské dostihy nebo na oblíbené výlety na koních až do předhůří dinárských hor. Kdo má štěstí, může v Sinji začátkem srpna zažít i proslulou tradiční rytířskou soutěž na koních, Sinjskou alku. Na horské řece Cetině se nedaleko Trilje může zúčastnit safari na kanoích nebo kajacích, jízdy na dřevěných vorech či na raftech. Učitě stojí zato vydat se ze Sinje případně ještě dál do vnitrozemí, k Peručskému jezeru nebo do Vrliky či na jiná místa v této zvláštní krajině.

Méně sportovně založení mají možnost se vypravit na největší hrad v oblasti, na Klis, z něhož Turci po staletí ovládali celé daleké okolí. Nedaleká krápníková jeskyně Vranjača překvapí svým bohatstvím krápníkové výzdoby.

Zlatým hřebem výletů do vnitrozemí je beze sporu návštěva dvou mimořádných krasových jevů, Modrého a Červeného jezera u městečka Imotski, blízko hranic s Bosnou. Udivují nejen svou barvou, ale především hloubkou obrovských závrtů, na jejichž dně se nacházejí (jedno z nich dokonce přímo v městečku Imotski). Málokde v Evropě, pokud vůbec, se lze s takovým přírodním jevem setkat.

Velkým a vděčným cílem výletů je pohoří Biokovo, snadno dosažitelné autem nebo autobusem.

Každého suchozemce láká asi nejvíce moře - výlety na přírodně přitažlivá místa, na rybolov, na potápění či na piknik. Vypravit se na krásná zákoutí na ostrově Brači, Šoltě či na jiném ostrově je jednoduché. Několikrát denně tam většinou jezdí pravidelné linky Jadrolinije, ale ještě pohodlnější je najmout si některý z desítek motorových člunů, které z každého pevninského místa vozí zájemce na ostrovy. Je snadné si přitom vybrat svoji pláž, své místo k pěknému koupání. Příjemným zakončením takového výletu bývá i krátké zastavení v některé obci na ostrovech, které návštěvníka často překvapí zajímavými pozůstatky své mnohdy velmi dávné minulosti, i typickým dalmatským pohoštěním.

 
.