Chorvatsko

Ostrov Murter

ostrov MURTER

Ostrov (18,6 km2), největší v šibenické ostrovní skupině, která je součástí Severodalmatských ostrovů. Od pevniny je oddělen ve své střední části úzkým Murterským průlivem (Murterski kanal), na severovýchodě pak jej omývají vody Pirovackého zálivu (Pirovački zaljev), na západě vody Murterského moře (Murtersko more), které dosahuje na opačné straně až ke Kornatským ostrovům. Murter je u obce Tisno na nejužším místě Murterského průlivu spojen s pevninou novým zvedacím mostem, dlouhým 37,5 m.

Ostrov Murter obklopují hlavně v jeho severozápadní části četné malé ostrůvky: Prišnjak, Visovac, Artica. Mali a Veli Školjić, Vinik Mali a Veli, Mišine, Radelj, Arta Mala a Vela a další; při jihozápadním pobřeží Murteru se pak rozkládá skupina Kukuljari (též Kukulari).

Murter
Ostrov Murter,
v popředí turistický komplex Jezera-Lovišća,
vzadu vpravo Betina a vpravo obec Murter

Pro návštěvníky Murteru a jeho okolí, především však pro jachtaře může být značně zavádějící, že mnohé ostrůvky mají dvě i více jmen, často úplně odlišných. Tak např. ostrov Artica Mala se také uvádí jako Gornja Sestrica, ale i jako Mala Jarta, Jartica Mala, Ula a též jako Stari porat. Ale tento ostrůvek není výjimku: Babuljak ve skupině Kukuljari bývá též označován jako Babulak nebo jako Kuljac Mali nebo Visoki Kukuljar. Ostrovu Mala mara se též říká Kamičac. To je jen několik málo příkladů.

A naopak: stejné jméno, jaké mají některé ostrůvky této skupinky ostrovů, mají i jiné ostrůvky nebo útesy v šibenické skupině nebo na Kornatech. Např. ostrůvek Maslinjak, který leží při nejjižnější části Murteru, má řadu jmenovců, např. ostrůvek před vjezdem do přístavu na ostrově Žut, ostrůvek uprostřed Kornatského průlivu; v oblasti je ještě několik ostrůvků tohoto jména. Ostrov Vodenak či Vodnjak nebo též Vodenjak má v těchto vodách jmenovců ještě víc. A aby to bylo ještě složitější, většina jich má několik vzájemně se velmi lišících jmen.

Převážně strmé západní pobřeží je velmi členité. Některé jeho zátoky slouží jako dobrá kotviště pro malé lodě, např. Kosirina. Jiné zátoky slouží jako příjemné koupaliště, z nich pvní místo patří zátoce Slanica, dále jsou pláže v zátokách Koromašna, Dolac, Sveti Nikola, Kosirina. Na severním a východním pobřeží slouží zátoky Hramina, Jezera a zátoka přístavu Tisno jako bezpečná kotviště i pro větší lodě (zde jsou i mariny).

Vápencová část ostrova Murter je pokryta chudou vegetací (pastviště ovcí). V severní části je úrodná půda, která se intenzivně zemědělsky využívá (olivovníky, zelenina, ovoce); v této části je i dostatek vody (četné studně). Nejvyšším bodem je vrch Raduč (125 m) v severní části ostrova.

Murter je poměrně hustě osídlen. Žije tu 5200 obyvatel. Ti se zabývají zemědělstvím, včetně chovu ovcí, dále rybolovem, stavbou lodí; v poslední době výrazně stoupají služby cestovnímu ruchu. Zajímavá je skutečnost, že obyvatelé Murteru, a to ze všech sídel na ostrově, jsou majiteli mnoha pozemků na okolních někdy i dosti vzdálených ostrovech a ostrůvcích (např. na Kornatech), a dokonce i na pevnině. Je to téměř neuvěřitelný počet 189 ostrovů a ostrůvků, na nichž vlastní část plochy ostrova, někdy jim patří i celý ostrov. Na pevnině jsou ve vlastnictví Murteranů čtyři lokality (např. úrodná převlaka mezi Jaderským mořem a Vranským jezerem) a dokonce i jedna pětina plochy Vranského jezera, největšího v Chorvatsku. Tam, kde je půda úrodná, pěstují Murterané zemědělské plodiny, na ostrovy s chudou vegetací přivážejí na jaře stáda ovcí, která se tu bez dohledu pasou až do podzimu. Jednotliví majitelé si už dávno v minulosti ohradili své pozemky suchými zídkami z kamenů.

Získávání pozemků na ostrovech a celková expanze Murteranů mimo jejich ostrov začala již v 17. stol., kdy tyto ostrovy postupně opouštěli jejich dosavadní majitelé, bohaté šlechtické rodiny ze Zadaru, a odprodávali je lidem z Murteru. Těm zase nestačila na jejich rodném ostrově jak půda pro pěstování plodin, tak pastviny pro ovce. V průběhu staletí se jejich pozemkové vlastnictví mimo Murter rozrostlo tak, že dnes patří Murterané k největším pozemkovým vlastníkům v celém Chorvatsku.

Dějiny Murteru jsou velmi podobné historii celého zdejšího přímoří. Z ilyrského i římského osídlení (byla tu římská osada Collentum) se našlo jen velmi málo. Mimo obce je památek minulosti rovněž jen málo, mnoho jich není ani v obcích (několik kostelů ze 16. - 19. stol.).

Na ostrově se však zachovaly některé národopisné zvláštnosti: svérázný dialekt, tradiční lidové slavnosti (Murterska fešta 8. září, svátek sv.Rocha l6. srpna, staré zvyky, zdejší zvláštní dřevěné lodi - murterské gajety aj.

Správním střediskem ostrova je obec Murter, která je současně sídlem Správy národního parku Kornati. Po stránce organizace cestovního ruchu tvoří Murter a Kornati jednu jednotku. Obec Murter sice původně ležela poněkud stranou pobřeží, ale její nová výstavba se postupně rozšířila na sever k zátoce Hramina a na západ k zátoce Slanica.

Dalšími turistickými středisky jsou Tisno a Jezera. Obec Betina sice zůstává střediskem zemědělství a stavby malých lodí, ale svou marinou jako střediskem jachtařů se zapojuje do sportovního života na ostrově. Chloubou ostrova je známá krásná písečná zátoka Slanica blízko obce Murter.

Pro cestovní ruch byly na ostrově Murter vytvořeny podmínky především výstavbou jak ubytovacích zařízení s poměrně značnou kapacitou (dva hotely, turistické městečko, čtyři velké kempy a tisíce lůžek v soukromí), tak i další infrastruktury (restaurace, konoby, obchody, sportovní a zábavní zařízení, pět marin atd.). Všechna významnější místa na ostrově jsou spojena silnicí. Starý a poměrně krátký most přes úžinu v Murterském průlivu (Murterski kanal) u Tisna nahradil moderní zdvihací most. Díky mostu se stal tento nevelký ostrov téměř součástí pevniny a postrádá klid, který mají ostrovy vzdálenější od pevniny.

 
.