Chorvatsko

Podnebí

Jadranské pobřeží a ostrovy patří do oblasti jadransko-středomořského podnebí. Je mírné, s krátkými a mírnými zimami a dlouhými a teplými léty. Podzim je značně teplejší než jaro. Podnebí je plně pod vlivem moře, avšak není stejné v celé oblasti. Podnebí na ostrovech se liší od podnebí na pobřeží. Rozdíly jsou i mezi severním a jižním pobřežím. Nejde však o rozdíly příliš výrazné, jak se někdy mylně soudí. Pobřeží je chráněno řetězem hor Dinárského krasu před drsnými vlivy z vnitrozemí.

Teplota vzduchu

Ve všech ročních obdobích stoupají teploty vzduchu na pobřeží od severozápadu k jihovýchodu. Vzhledem ke své poloze mají ostrovy v létě relativně poněkud nižší teploty než pobřeží pevniny. To je také jeden z důvodů, proč jsou ostrovy tak oblíbené: vedra tu nejsou nikdy tak únavná jako na pevnině. Např. letní teploty na Hvaru se pohybují v průměru od 20,2 do 24,9°C, kdežto ve Splitu vystupují až na 25,9°C.

Nejteplejším měsícem v celém přímoří je červenec. Nejvyšší průměrná teplota byla v tuto dobu naměřena ve Splitu: 25,9°C. Teploty v noci se v severní části pohybují od 20,7 do 23,9°C, ve střední části od 20,6 do 25,9°C a v jižní části od 21,9 do 25,4°C.

Průměrné měsíční teploty nejchladnějšího měsíce, ledna, nikdy neklesají pod 5°C. V důsledku zeměpisné šířky a blízkosti Alp je v zimě chladněji v severním přímoří, tepleji ve středním a nejtepleji v jižním přímoří.

Na pobřeží a na ostrovech je mráz výjimečným jevem. Ještě méně časté jsou dny, kdy průměrná denní teplota vzduchu klesne pod 2°C. Všechny tyto okolnosti příznivě ovlivňují rozvoj rostlinných kultur. Vegetační období je v přímoří prakticky nepřetržité.

Podzim bývá o 2 až 4°C teplejší než jaro. Mořská voda se totiž v létě poměrně značně ohřeje, akumulované teplo se pak z ní postupně uvolňuje do ovzduší a zpomaluje pokles podzimních teplot vzduchu. Zjara je teplotní vliv mořské vody značně menší. Teplotní vliv Jadranu proniká (především říčními údolími) poměrně hluboko do vnitrozemí. Nejvýraznější je v údolích Krky a Neretvy.

Tabulka - Průměrné měsíční a roční teploty vzduchu

  I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII průměr
Krk 5.4 5.8 9.9 12.3 17.2 21.3 23.5 22.8 19.3 14.5 10.0 6.9 13.9
Rab 6.7 6.3 9.5 12.8 17.2 21.2 23.2 23.2 19.3 15.4 11.1 8.4 14.8
M. Lošinj 7.6 7.8 9.8 13.5 17.8 21.7 24.4 24.2 21.1 16.1 12.2 9.6 15.5
Hvar 8.3 8.8 10.5 13.8 18.1 22.2 24.9 24.4 21.4 16.9 13.4 10.0 16.1
Vis 9.8 9.8 11.4 14.4 18.2 22.1 25.1 24.6 21.7 18.4 13.9 10.8 16.7
Lastovo 8.2 8.6 10.0 13.1 17.2 21.1 23.9 23.8 20.9 16.4 12.9 10.3 15.5
Pula 6.2 5.7 8.2 12.1 16.8 20.9 23.4 23.0 19.6 14.6 10.4 7.8 14.1
Rijeka 5.7 6.2 9.0 13.2 17.6 21.2 23.9 23.4 19.9 14.8 10.3 7.6 14.4
Zadar 6.6 7.0 9.3 13.1 17.5 20.6 23.9 23.4 20.1 15.4 11.3 8.9 14.8
Šibenik 6.8 7.5 10.0 14.2 18.6 22.7 25.6 24.8 20.9 16.6 11.3 7.8 15.0
Split 7.3 7.9 10.4 14.1 18.5 22.8 25.9 23.3 21.6 16.8 12.8 8.8 16.0
Dubrovnik 8.7 9.3 10.8 14.0 18.2 22.2 24.8 24.5 21.4 17.4 13.5 10.5 16.3


Vlhkost vzduchu a vodní srážky

Na tomto podnebním činiteli je do značné míry závislá i pracovní schopnost člověka, jeho zdraví a pohoda. Pro normální činnost plic je nejvhodnější vlhkost označovaná jako mírná, tj. 55 - 75 % ovzdušné vlhkosti (optimální přitom je 60 % při teplotě 22°C). Přibližně takové jsou podmínky na pobřeží v létě - v červenci a srpnu. Přitom nejoptimálnější podmínky má Split, dále Rijeka a Dubrovník. Na vytváření vhodného vztahu mezi teplotou a vlhkostí vzduchu má příznivý vliv vítr mistrál - maestral.

Jaderské moře je velký zdroj vláhy - zásobuje vodními srážkami vnitrozemí Chorvatska, Srbska, Černé Hory i Bosny a Hercegoviny, část Itálie a značnou část střední Evropy. Samo pobřeží však dostává srážek málo, protože vlhký vzduch přímořskou oblast míjí, aniž by se nad ní projevil vodními srážkami.

Nejméně vodních srážek mají ostrovy, 500 až 1 000 mm ročně. Na pobřeží se množství vodních srážek pohybuje od 1 000 do 1 700 mm ročně; roční množství srážek je ale rozděleno na jednotlivé měsíce velmi nerovnoměrně.

Minimum vodních srážek připadá právě na letní měsíce, na červen až srpen. Nejsušším měsícem je červenec, a to v celém přímoří. Například na ostrově Lastovo spadne v červenci pouze 20 mm srážek, na Hvaru a Visu a 22 mm, ve Splitu 26 mm, v Dubrovníku 27 mm. Někdy se letní sucha protáhnou až do září, což pak záporně ovlivní vegetaci. Nejvíce srážek bývá koncem podzimu, v listopadu, a na začátku zimy, v prosinci; druhotné maximum je pak na jaře, v březnu a dubnu.

Sníh bývá v přímoří neobvyklým jevem. Ročně se v průměru objevuje po jeden až tři dny, což prakticky znamená, že napadne a ještě téhož dne roztaje. Bouřky nejsou v přímoří ničím neobvyklým. V létě jsou častější v severní části, v zimě na jihu.

Tabulka - Rozdělení vodních srážek v přímoří Chorvatska (v mm)

  I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII roč. průměr
Pula 59 57 58 48 59 44 44 43 73 91 99 72 747
Rijeka 130 123 65 105 88 94 103 70 169 159 167 175 1466
Krk 124 73 113 86 117 75 78 104 144 244 158 160 1476
Rab 77 52 81 72 107 92 46 42 115 150 125 113 1072
M. Lošinj 78 73 76 53 71 45 38 45 107 109 121 112 918
Zadar 88 63 55 61 47 58 33 41 82 105 120 117 870
Šibenik 73 73 66 66 80 49 49 34 73 95 136 132 926
Split 66 60 67 64 71 45 26 39 72 112 120 117 859
Hvar 72 63 52 55 44 32 22 30 45 74 95 105 689
Vis 95 64 58 42 35 32 22 19 51 69 98 96 676
Lastovo 74 57 71 44 43 16 20 14 47 83 107 95 662
Dubrovnik 141 117 103 91 79 54 27 45 109 161 198 169 1294


Oblačnost

Jadranské přímoří se vyznačuje nejmenší oblačností, největším počtem jasných dní a nejdelší insolací (slunečním svitem) v Chorvatsku. Oblačnost má bezprostřední spojitost s teplotou vzduchu.

Oblačnost se zmenšuje od severozápadu k jihovýchodu. Největší je v zimě, nejmenší v létě. V létě trvá jasné počasí po celé týdny, ba měsíce (po dva i více měsíců). Na jaře je oblačnost větší než na podzim.

O větrech na Jadranu podrobněji v části Jaderské moře.


Slunný Jadran

Tabulka - Průměrná délka slunečního svitu (v hod.)

  I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII roč. průměr
Rijeka 3.9 3.9 4.9 5.4 7.3 7.8 9.2 9.0 6.6 4.7 3.8 2.8 5.8
Rab 2.2 5.2 5.6 7.4 7.6 10 12 10 7.6 5.5 4.0 3.3 6.7
Senj 2.7 4.3 4.9 6.3 6.7 8.9 10.3 9.0 8.9 4.4 3.4 2.2 6.0
Split 4.4 5.6 6.2 7.4 8.1 10.9 12.0 10.9 8.5 6.4 4.7 3.5 7.4
Hvar 4.1 5.2 6.2 8.0 8.7 10.8 12.3 11.2 8.7 6.6 4.5 3.2 7.5
Dubrovnik 4.0 4.5 6.0 6.9 8.2 10.7 12.0 11.0 9.0 6.5 4.5 3.0 7.2

Průměrná délka slunečního svitu se v severním přímoří pohybuje od 5,8 do 6,8 hod. denně, nejvyšší je ve středním přímoří (7,4 až 7,5 hod.), jen o málo kratší je v jižním přímoří. Nejvyšší počet hodin slunečního svitu je v létě. Na severu dosahuje délka slunečního svitu průměrně 7,8 - 12 hod., ve středním přímoří 10,7 - 12,3 hod. a na jihu 10,7 - 12 hod. Délkou slunečního svitu mohou místa na chorvatském Jadranu směle soutěžit s většinou míst na francouzské Riviéře. Od června do září má většina míst na středním a jižním Jadranu delší insolaci než například slavná Nizza (7,9 hod.).

Nejslunnější oblastí je ostrov Hvar. Za rok tu slunce svítí 2 745 hod., tj. roční průměr je 7,5 hod. denně. Zaujímá tím první místo nejen na chorvatském přímoří, ale i v celém Středomoří. Je proto oprávněné přirovnání Hvaru k proslulému ostrovu slunce v Atlantiku, Madeiře. Nízké teploty pod O°C se projevují na Hvaru jen výjimečně, v dlouhodobém sledování to bylo pouze 18 dní za 60 roků, takže ostrov je přitažlivý pro turisty v létě i v zimě.

Ale není to jen Hvar, který se na Jadranu vyznačuje mimořádnou délkou slunečního svitu. Například ve Splitu svítí slunce ročně 2 697 hod., což je v ročním průměru 7,4 hod. denně, v létě pak až 12 hod. denně. Obdobně v Dubrovníku svítí slunce za rok 2 630 hod.

Zprávy o počasí

Zprávy o počasí vysílají všechny chorvatské stanice ve svých zprávách. Podrobné informace o počasí může zájemce získat u přístavních správ a v přístavech pro jachty - v marinách. Pobřežní stanice vysílají po celý rok zprávy o počasí, předpovědi na 24 hodin v chorvatském a anglickém jazyce:

  • Rádio Rijeka - UKW kanál 24; vysílání v 5:35, 14:35, 19,35 hod
  • Rádio Split - UKW kanály 07, 21, 23, 81; vysílání v 5:45, 12:45, 19:45 hod
  • Rádio Dubrovník - UKW kanály 07, 04; vysílání v 6:25, 13:20, 21:20 hod
 
Předpovědi počasí na VHF vysílačích:
  • Pula - VHF kanál 73 pro Západoistrijské přímoří
  • Rijeka - VHF kanál 69 pro Kvarner, Chorvatské přímoří a pro Severní Dalmácii
  • Split - VHF kanál 67 pro Střední Dalmácii a Středodalmatské ostrovy
  • Dubrovník - VHF kanál 73 pro Jižní Dalmácii a Jihodalmatské ostrovy

Tyto stanice vysílají od 1.5. do 1.10 po celých 24 hodin. Předpověď se opakuje každých 10 minut, aktualizuje se v 7, 13 a 19 hodin. Předpověď je v těchto jazykových mutacích: chorvatsky, německy, anglicky a italsky. Je možné se na předpověď počasí informovat i telefonicky a to na telefoních číslech 021 389 376 nebo 021 591 033 - Pomorski meteorološki centar Split.

Podrobné informace o počasí v Chorvatsku: Státní hydrometeorologický ústav (Državni hidrometeorološki zavod) - meteo.hr

Obecné informace o Jaderském moři (příliv a odliv, mořské proudy, teplota vody, větry atd.) najdete v části: Jaderské moře

 
.