Chorvatsko

Chráněná území

Chráněná přírodní území v přímoří

Prvním pokusem o ochranu přírody na území dnešního Chorvatska bylo v roce 1910 vyhlášení Plitvických jezer národním parkem; vyhláška však neodpovídala potřebám ochrany a byla příliš poplatná své době a jejím představám o ochraně přírody.

Stav se změnil až po založení Ústavu pro ochranu přírodních jedinečností v rámci Jugoslávie v r. 1946, které nastartovalo soustavnou a profesionální činnost na poli ochrany přírody. Jako první národní park byla opět vyhlášena Plitvická jezera (1949), tentokrát již náležitým odborným způsobem.

V jadranském přímoří a k němu přiléhajícím vnitrozemí jsou zastoupemy mnohé výrazné evropské krajinné typy: mimořádně členité mořské pobřeží, zalesněné horské hřebeny, zvlněné pahorkatiny, pralesy, ostře zaříznutá říční údolí, vápencová území se skalními hřebeny a věžemi, kaňony, škrapy, propastmi, závrty, jezery v závrtech, jeskyněmi, ponornými řekami, holokrasem a dalšími krasovými jevy, jsou zde i bažiny a močály. V národních parcích a dalších chráněných územích se chrání rozmanitost přírody, bohatství přírodních a krajinných hodnot, mimořádné přírodní krásy, klimatická, hydrografická, vegetační a faunistická různorodost krajinných celků, zachování vědecky významných rostlinných a živočišných druhů, pestrá geologická stavba a členitost reliéfu, přírodní výtvory a naleziště.



Národní parky

V přímoří nebo v místech dosažitelných z přímoří jako výletní cíle jsou v současné době tyto národní parky:

  • Plitvická jezera (Plitvička jezera) oblast Lika
    Je to nejznámější a nejnavštěvovanější národní park v celém Chorvatsku. Je jako jediný přírodní fenomén v Chorvatsku zahrnut organizací UNESCO mezi nejcennější přírodní hodnoty ve světovém měřítku. Škody, které utrpěl při srbské agresi začátkem 90. let minulého století, nebyly bohudíky příliš značné a park je po obnově již opět několik let přístupný. Chrání se estetické a vědecké hodnoty mimořádného krasového celku - soustavy 16 terasových jezer, bohatství krasových jevů, ojedinělá vegetace s řadou endemitů i bohatá fauna (medvědi, vlci a další). Rozloha asi 295 km2. Podrobněji viz výlety do vnitrozemí.

  • Paklenica - Severní Dalmácie
    Tento národní park je v jižní přímořské části pohoří Velebit, bezprostředně pod jeho nejvyšším vrcholkem, Vaganským vrchem (Vaganski vrh - 1758 m), rozloha 102 km2. Zahrnuje především dvě krasová údolí, Velkou a Malou Paklenici (Velika Paklenica, Mala Paklenica), která jsou od sebe oddělena náhorní plošinou o nadmořské výšce 500 m. Chrání se významné estetické a geomorfologické hodnoty, stejně jako bohatá flóra (lesní porost patří k nejrozsáhlejším na pobřeží) s četnými endemity, zajímavá fauna. Velká Paklenica je dobře přístupná a mimořádně přitažlivá, v Malé Paklenici je terén neschůdný, bez cest.

  • Mljet - ostrov v Jižní Dalmácii.
    Národní park se rozkládá na severozápadní straně ostrova Mljet a má rozlohu 54 km2. Zahrnuje Velké jezero a Malé jezero (Veliko jezero, Malo jezero) a přilehlé lesy, kde jsou mimo jiné i cedry. Národním parkem byl vyhlášen pro své geologické zvláštnosti, bohaté rostlinstvo (především lesní porosty) a živočišstvo, neporušený krajinný ráz a vědecké hodnoty oblasti. Park je dobře přístupný.

  • Kornatské ostrovy (Kornati) - severodalmatská ostrovní skupina
    Plocha 234 km2, z toho tři pětiny moře, dvě pětiny ostrovy. Zahrnuje 109 ostrovů, ostrůvků a útesů. Chrání se nedotčená příroda, neporušenost podmořského světa, bohatství ryb a ostatní mořské fauny, jedinečný labyrint vápencových a křídových ostrovů a moře kolem nich. Taktéž se chrání rekreační hodnoty oblasti. Větší část národního parku je po moři dobře přístupná. Část je vyhražena pouze vědeckým účelům.

  • Brijunské ostrovy (Brijuni) - západoistrijská ostrovní skupina
    Skupina dvou velkých a dvanácti malých ostrůvků při západním pobřeží Istrie. Celková rozloha včetně přilehlého,moře, které je součástí národního parku, je 36,3 km2. Chrání se bohatá středomořská a subtropická vegetace (přes 680 rostlinných druhů), archeologické památky z římského období, raně křesťanské doby a středověku, estetická a rekreační hodnota ostrovů, vědecká hodnota přilehlého moře. Část národního parku je dobře zpřístupněna.

  • Řeka Krka - Severní Dalmácie a přilehlé vnitrozemí
    Národní park o rozloze 110 km2 zahrnuje celý tok řeky Krky od jejího pramene až po ústí do moře. Řeka se probíjí vápencovým podložím a zdolává výškové rozdíly krasového terénu mnoha vodopády a kaskádami. Chrání se jedinečné geomorfologické hodnoty této hlavní chorvatské krasové řeky. Park je turisticky velmi dobře zpřístupněn.

  • Risnjak - pohoří Gorski kotar severně od Rijeky
    Národní park se rozkládá v západní části horského masivu Gorski kotar (západní část Dinárské horské soustavy) na ploše 64 km2. Zahrnuje oblast širšího okolí hory Risnjak, která je klimatickou a vegetační hranicí mezi přímořským a kontinentálním podnebným pásmem. Chrání se krajinný ráz s typickými krasovými jevy, komplexní charakter původního lesního porostu příznačného pro tento předěl, jeho bylinné patro a jeho fauna. Turisticky dobře přístupný.

  • Severní Velebit
    Severní Velebit je nejmladší národní park v Chorvatsku. Byl vyhlášen v roce 2000. Jsou v něm chráněny geomorfologické (především neobyčejná různorodost krasových jevů), botanické (zejména alpinská flóra s četnými endemity, přímořské lesy) i krajinné hodnoty. Na území parku je přírodní rezervace Rožanski a Hajdučki kukovi. Území národního parku i celý Velebit je současně biosférickou rezervací organizace UNESCO. Některé části jsou dobře přístupné.

Pozor, je třeba vzít v úvahu, že do všech národních parků se platí vstupné!

Chráněné krajinné oblasti

( v chorv. názvosloví parkovi prirode, zkráceně: PP)

Přírodní rezervace

  • Bílé a Samarské stěny na Veliké Kapele (Bijele i Samarske stijene na Velikoj Kapeli), součást Gorského kotaru
  • Rožanské a Hajdučské skály (Rožanski i Hajdučki kukovi) - Velebit


Chráněná naleziště

  • Botanické rezervace:

  • Lun na ostrově Pagu
  • Zavižan na Velebitu
  • Balinovac na Velebitu
  • olivovník Saljsko polje na ostrově Dugi otok
  • ostrov Prvić s okolními vodami v Grgurově průlivu ( Severní Dalmácie )

     

    Geomorfologické rezervace:

  • vyvěračka a vodopád Zeleni vir u Skradu v Gorském kotaru
  • řeka Jadro u Solinu

     

    Ornitologické rezervace:

  • Pod gredom (dolní tok řeky Neretvy)
  • Prud u Metkoviće
  • Mala luka na ostrově Krku
  • Orepak na dolním toku řeky Neretvy
  • část ostrova Prvi c (Severní Dalmácie)
  • ostrůvky Mrkan, Bobara a Supetar u Cavtatu v Jižní Dalmácii
  • Vranské jezero u Biogradu v Severní Dalmácii
  • Fojiška na ostrově Cresu
  • Mali bok - Koromačna na ostrově Cresu
  • Kolansko blato na ostrově Pagu
  • delta řeky Neretvy

     

    Rezervace lesní vegetace:

  • ostrůvek Lokrum u Dubrovníka
  • les Dundo na Rábu
  • Štirovača na Velebitu
  • les Crnika na Glavotoku na ostrově Krku
  • Motovunský les u Motovunu ve vnitrozemí Istrie
  • lesy Velika Dolina na ostrově Mljetu
  • ostrůvek Košljun u Punatu na Krku


Lesoparky

  • ostrov Koločep (Elafitské ostrovy ve skupině Jihodalmatských ostrovů)
  • vrch Marjan ve Splitu
  • ostrůvek Ošljak u městečka Vela Luka na Korčule
  • park Trsteno v Jižní Dalmácii
  • park Komrčar - Ráb na Rábu
  • park Zlatni rat u Rovinje
  • les Šijana u Puly v Istrii


Chráněné přírodní výtvory

  • Limský záliv v Istrii
  • ostrovy Pakleni otoci u ostrova Hvaru
  • Vidova gora na ostrově Brači
  • kaňon řeky Cetiny (od ústí do Radmanových mlýnů) - Střední Dalmácie
  • Pazinský ponor (Pazinska propast) v Pazinu ve vnitrozemí Istrie
  • řeka Krčić od pramene po ústí (přítok řeky Krky)
  • záliv Zavratnica v Chorvatském přímoří
  • Rijeka Dubrovačka u Dubrovníka
  • pláže a les v letovisku Brela ve Střední Dalmácii
  • kaňon Zrmanje od městečka Obrovac do ústí (Severní Dalmácie)
  • mys Zlatni rat v Bolu na ostrově Brači
  • zátoka Saplunara na ostrově Mljetu
  • zátoka Stiniva na ostrově Visu
  • severozápadní část ostrova Dugi otok v Severní Dalmácii
  • ostrov Ravnik u ostrova Visu ve Střední Dalmácii.
  • ostrůvky u Rovinje v Istrii
  • kaňon řeky Čikoly od Drniše po ústí (Dalmatské Záhoří)
  • severovýchodní část poloostrova Lopar na ostrově Rábu
  • ostrůvek Badija u Korčuly
  • ostrov Šćedro u ostrova Hvaru
  • území mezi Labinem a letoviskem Rabac v Istrii
  • pobřeží mezi Pulou a Medulinem v Istrii
  • území Konavoski Dvori - Konavle v Jižní Dalmácii
  • zátoka Prapratno na poloostrově Pelješac
  • zátoka Vučina na poloostrově Pelješac

Zajímavou skupinu tvoří geomorfologické přírodní výtvory, z nichž vyjímáme:
  • Modrá jeskyně (Modra či Plava spilja) na ostrůvku Biševo u Visu
  • Cerovacké jeskyně (Cerovačke spilje) na severovýchodním Velebitu
  • jeskyně Rača na ostrově Lastovo
  • Vela spilja u městečka Vela Luka na Korčule
  • jeskyně Medvidina na ostrůvku Biševo u ostrova Visu
  • území kolem letoviska Ruskamen u Omiše ve Střední Dalmácii
  • ostrůvky Brusnik a Jabuka
  • vyvěračka Cetiny
  • Modré a Červené jezero u Imotského


Zvláštní faunistické lokality

Přírodní zvláštností oceňovanou v celoevropském měřítku jsou ornitologické lokality s hnízdišti jedinečné populace supa bělohlavého (Gyps fulvus), čítající celkem 100 - 120 párů. Tyto lokality byly zařazeny do soupisu významných ornitologických oblastí v Evropě (Iimportant bird areas in Europe). Patří k nim:

  • mys Rt Kruna u vesnice Beli a jeho okolí na ostrově Cresu
  • mys Rt Okladi na ostrově Cresu, lokalita mezi zátokou Koromačna a vnitrozemskou osadou Orlec na Cresu
  • lokalita mezi Vrbnikem a Baškou na ostrově Krku
  • nevelký ostrov Prvić v sousedství Bašky na ostrově Krku. Sup tu hnízdí v koloniích na skalách přímo nad mořem ( v jiných zemích jsou tito supi ptáky hor a říčních kaňonů). Rozpětí jeho křídel dosahuje 3 metrů a pták může hodiny plachtit bez jediného mávnutí křídel. Komu se podaří vidět v oblacích majestátní siluetu tohoto obrovského ptáka, bude to pro něj nezapomenutelný zážitek.

Mezi Kvarnerskými ostrovy, především však v cresko-lošinjské oblasti, žije kolonie asi 150 delfínů skákavých (Tursiops truncatus). Je to jediná stálá populace delfínů skákavých v severním Jadranu. Vedle delfínů skákavých je možné se v severním Jadranu setkat též s delfíny malými (Delphinus delphis), ti se však vyskytují jen zřídka.

 
.