Chorvatsko

Ostrov MLJET

MLJET

Jeden z větších ostrovů v Jihodalmatském souostroví (100,4 km2), v jeho vnějším pásu. Má 1240 obyvatel. Od Dubrovníka je vzdálen 23. nám. mil od Korčuly 13 nám. mil Od poloostrova Pelješac je oddělen Mljetským průlivem (Mljetski kanal). Na jih od něj je již otevřené moře.

Mljet
Mljet, Velké jezero s průlivem Soline

Mljet se pokládá za jeden z nejkrásnějších ostrovů Jadranu. Současně nejzalesněněnjším jadranským ostrovem - lesy pokrývají 72 % jeho plochy. Nejvíce se cení krásné borové lesy (borovice halepská) a dubové porosty (dub cesmínový) na severozápadě ostrova. Nechybí tu ani cedrové háje.

Mljet je typický vápencový, krasový ostrov s četnými dolinami, polji, závrty a jeskyněmi. Z jeskyní je nejznámější tzv.Odysseova jeskyně, dále jeskyně Jama, jeskyně Movriča dlouhá tisíc metrů a další. Pobřeží je velmi členité. Ostrov dosahuje největší výšky vrchem Velji Grad (514 m) ve střední části ostrova. Při severozápadním a severním pobřeží je několik ostrůvků (u Polače Moračnik, Tajnik, Kobrava, Ovrata, u Pomeny Pomeštak, Glavat aj.).

Pro své geologické zvláštnosti, bohaté rostlinstvo a živočišstvo i neporušený krajinný ráz byla severozápadní část ostrova Mljet prohlášena národním parkem o rozloze 54 km2 (vstupné do národního parku). Založení tohoto národního parku v roce 1961 představovalo první pokus ochrany původního ekosystému v Jadranu - jedinečného geologického a oceánografického jevu.

Mljet
Mljet, Velké jezero z kopce Montokuc

Na severozápadě ostrova (na území národního parku) se rozkládá pozoruhodné Velké a Malé jezero (Veliko a Malo jezero. Obě jezera (plocha 1,45 km2 a 0,24 km2, hloubka 46 a 30 m) jsou vlastně hluboké krasové doliny zalité mořem, které do nich vniká průlivem Soline. Při přílivu a odlivu tu vzniká silné proudění, kterého už v dávné minulosti využívali zdejší mniši k pohonu mlýnů. Průlivem, který byl původně překlenut mostem, mohou po zboření mostu a po rozšíření plavební dráhy vplouvat do jezera i větší plachetnice.

Ve Velkém jezeře je malý ostrůvek Otočić Svete Marije, na kterém stojí cenný románský benediktinský klášter z 12.stol. s kostelem P.Marie (Sveta Marija). Klášter byl později upravován goticky, renesančně i barokně. V 16. stol. jej zpustošili Turci. V 16.a 17. stol. se benediktinské opatství stalo významným střediskem umění a vzdělanosti, měl jednu z nejbohatších benediktinských knihoven v Evropě. Žili a tvořili tu vynikající dubrovničtí básníci a spisovatelé, např. M. Vetranović, I. Djurdjević a další. V té době byly v opatství i kostele provedeny některé renesanční úpravy a dostavby; celý arál byl též opevněn. Na Mljetu měli Rakušané jednu z posledních leprosérií, stanic pro izolaci malomocných Opuštěný klášter byl za Titova režimu (v 60.letech min.stol.) přestaven v hotel. Nyní se objekt upravuje zpět do původní podoby (viz aktualita: Obnova klášterního komplexu na ostrově Mljet do r. 2008).

Mljet
Mljet, benediktinský klášter na ostrůvku

Ve vnitrozemí ostrova jsou čtyři malé zatopené krasové doliny, které se místně nazývají blatine nebo slatine. Jsou vyhledávaným lovištěm úhořů.

Z fauny žijí na ostrově jeleni, divočáci a místní zvláštnost promyka mungo, která sem byla začátkem 20. stol. dovezena k vyhubení jedovatých hadů, jichž zde od dávné minulosti bývalo velmi mnoho (tematický článek: Promyka mungo na Jadranu). S jedovatými hady souvisí i prastará tradice, spojená se ztroskotáním sv. Pavla při jeho cestě do Říma. Podle ní došlo k tomuto ztroskotání u Mljetu, ne podle dnešního oficiálního překladu na Maltě , neboť oba ostrovy totiž nesly řecký název Melita (tematický článek: Je řecká Melita chorvatský Mljet nebo středomořská Malta ?). Uštknutí zmijí sv.Pavlovi prý vůbec neuškodilo. Dnes hadi na ostrově téměř nežijí, promyky se však přemnožily.

Mljet
Cesta národním parkem
(pro pěší a vyhlídkové mikrobusy)

Stálými obyvateli pobřežních vod bývali v minulosti lachtani středomořští (lat. Monachus albiventer, chorv. morska medvjedica), kteří byli místními zemědělci a rybáři vždy pronásledováni jako údajní škůdci vinohradů, rybářských sítí a úlovků. Dnes již zde nežijí, byli zcela vyhubeni a patří k nejvíce ohroženým živočišným druhům ve Středomoří.

Podnebí ostrova Mljet je mírné, příjemné. Vyznačuje se vysokou insolací, tj. vysokým počtem hodin slunečního svitu (2580 hodin ročně).

Na zdejších úrodných poljích ve vnitrozemí ostrova, z nichž největší je Babino polje u stejnojmenné obce přibližně ve středu ostrova, se pěstuje vinná réva,jižní ovoce, olivovníky, léčivé byliny. Zemědělství je spolu s rybolovem hlavním hospodářským odvětvím na ostrově. V posledních letech se začal rozvíjet i cestovní ruch.

Mljet
Mljet, obec Govedjari ve vnitrozemí

Podle legendy byl Mljet bájný Homérův ostrov Ogýggia, kde Odysseus nedobrovolně strávil sedm let u nymfy Kalypsó.

Z historické doby pocházejí první zprávy o řecké kolonizaci Mljetu ve 4. stol. př. Kr. Řekové, kteří ostrov nazvali Melita, jej ale našli již osídlený Ilyry, po nichž tu na kopci Mali Gradac zůstaly zbytky opevnění. Po Řecích, o dvěstě let později, ovládli ostrov Římané,jimž sloužil hlavně k deportaci osob, které se znelíbily císaři. Z 2. a 3. stol. po Kr. pochází jedna z nejcennějších památek ostrova, mohutné zříceniny paláce-římské vily v obci Polače. Předpokládá se, že to jsou pozůstatky sídla kilikijského vládce Agésilaa z Anazarbu, který sem byl s celou rodinou vypovězen císařem Septimiem Severem. Byl údajně omilostněn až Septimiovým synem, císařem Caracallou, kterému se zalíbily básně Agésilaova syna, básníka Oppiana.

Za stěhování národů byl Mljet kratší dobu v rukou germánských kmenů. Z té doby pocházejí některé úpravy paláce a zbytky starokřesťanské baziliky. Za panství vládců ze Záchlumí v Hercegovině (Zahumlje) bylo na ostrově postaveno několik dodnes dochovaných předrománských kostelíků, např. sv. Pankráce, Ondřeje a Michala v blízkosti Babina polje, ale především tu benediktini z italského Gargana vybudovali na ostrůvku ve Velkém jezeře v polovině 13. stol. opatství a mariánský kostel, dnes mimořádně cenné stavby. Benediktinský klášter byl v 16. a 17. stol. význačným střediskem vědy a literatury, kde po část svého života působily i někteří známí dubrovničtí básníci a vědci.

Od poloviny 15. stol. až do zániku Dubrovnické republiky byl ostrov Mljet její součástí. Z tohoto období pochází jednak renesanční sídlo zdejšího dubrovnického správce v obci Babino Polje, jednak gotické kostely i světské stavby, např. v osadě Korita, Prožura, Babino Polje.

Mljet
Mljet, zátoka Blaca u Saplunary

Na ostrově žije 1230 obyvatel. Správním střediskem je osada Babino Polje ve vnitrozemí ostrova. Původní osady byly stavěny dále od moře, aby jejich obyvatelé mohli při pirátských nájezdech utéci do lesů. Teprve později vyrůstaly osady na pobřeží. Z pobřežních osad jsou to především Govedjari, kde je sídlo Mljetského národního parku, Pomena, hlavní letovisko Polače , Sobra, Korita, Okuklje, ve vnitrozemí jsou osady Blato, Prožura, Maranovići.

Pro cestovní ruch jsou tu výborné předpoklady nejen v přírodních a estetických hodnotách Mljetu a jeho národního parku, ale i ve výborných možnostech provozování vodních sportů: pro potápění a podmořský rybolov (bohatá loviště ryb a langust) i pro jachting a windsurfing. Nedotčená příroda, mírné podnebí, bohatá vegetace, dobré podmínky pro odpočinek, klid a vysoký počet hodin slunečního svitu, čisté moře a příjemné koupání v jezerech - pro to vše si získává ostrov nadšené příznivce. Proslulé jsou zdejší mimořádně krásné, většinou písečné pláže, zejména v okolí Babina polje (záliv Sutmiholjska, Brnjestova) a na jihovýchodě ostrova u Saplunary (záliv Saplunara a Blaca). Zatím je na ostrově jen jeden hotelový komplex, s to v osadě Pomena, ale ve všech osadách a vesnicích je slušná nabídka ubytování v soukromí (Pomena, Govedjari, Polače a Sobra).

Mljet
Mljet, hotel Odisej v Pomeně

Ostrov Mljet má trajektové spojení s Dubrovníkem a přístavem Prapratno u Stonu na Pelješci (viz aktualita: Nový trajektový přístav Prapratno u Stonu). Po vybudování přístavu v Prapratnu byla zrušena sezónní trajektová linka Polače - Trstenik. V přístavu Sobra zastavuje i mezinárodní trajektová linka z Rijeky a Splitu přes Sobru do Dubrovníka, odkud pokračuje do Bari v Itálii. Celým ostrovem vede z Pomeny do Saplunary dobrá asfaltová silnice.

 
.